Přestavte si, že chcete citovat zdroj, o kterém jste četli, ale nečetli jste ho.
Tento původní pramen, na který vámi čtená práce odkazuje, je zdrojem primárním.
Pramen, který jste skutečně četli, je zdrojem sekundárním.
Vždy se snažte přečíst primární zdroj.
Sekundární zdroje nejsou nikdy prezentovány úplně a může také dojít ke zkreslení informace.
Pokud není primární zdroj dostupný, ale vy na něj stále chcete odkazovat, odkažte oba prameny – primární i sekundární zdroj v textu, ale v závěrečném seznamu odcitujte pouze sekundární zdroj.
Například chcete odkazovat v textu na studii Nguyena a Leeho z roku 1989, o které jste četli ve studii od Beckera a Selingmana z roku 1996. Použijte jednu z následujících forem:
Nguyen a Lee (1988 podle Becker & Seligman, 1996) vypozorovali v dětech zpětnou reakci.
V dětech byla vypozorována zpětná reakce (Nguyen & Lee, 1988 podle Becker & Seligman, 1996).
Poznámka: V obou případech citujte v závěrečném seznamu pouze Beckera a Selingmana!!!
Doporučení: nemůžete-li primární zdroj najít, zastavte se v knihovně a požádejte o pomoc. Knihovnice ví kde, co najít, v naléhavých případech se může udělat MVS nebo MMVS (meziknihovní výpůjční služba.
A teď si zkuste, jak jste zvládli publikační etiku.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat