PsycINFO (bibliografická databáze)
přímý přístup
Shibboleth (přístup z domova, z postele, z lesa...)
- v roce 1927 zřídila APA zvláštní oddělení s názvem
PsycINFO, které se zabývalo shromažďováním bibliografických informací o odborné
psychologické literatuře, informace byly zpřístupňovány formou měsíčníku Psychologická abstrakta (Psychological Abstracts), tištěného bulletinu
s bibliografickými záznamy včetně abstraktů
- kontinuálně doplňovaný prestižní bibliografický zdroj pro
obor psychologie s retrospektivním záběrem od roku 1800
- v současné době pokrývá
2468 časopisů
- převládá anglický obsah
- indexování dokumentů v dalších
26 jazycích
- zahrnuje záznamy knih
a kapitol, disertací
- obsahuje bibliografické citace, abstrakta, citovanou
literaturu a popisné informace
PsycARTICLES (fulltextová databáze)
přímý přístup
Shibboleth (přístup z domova, z postele, z lesa...)
- zdroj obsahující úplné texty
- obsahuje 66 časopisů vydávaných APA a spolupracujícími vydavatelstvími
- dnes již přes 140 000 článků
- pokrývá obsahy časopisů od roku 1894 do současnosti
PsycBOOKS (fulltextová databáze)
přímý přístup
Shibboleth (přístup z domova, z postele, z lesa...)
- obsahuje úplné texty některých knih z vydavatelství APA
- v první fázi projektu byla již rozebraná
díla z období 1950-2002 a několik desítek archivních zdrojů, dále řadu hesel
z Encyclopedia of Psychology
PSYNDEX (bibliografická databáze)
přímý přístup
Shibboleth (přístup z domova, z postele, z lesa...)
- databáze pokrývající psychologickou literaturu německy mluvících zemí – Německa, Rakouska a Švýcarska
- zpracovávána v Centru pro psychologické informace a dokumentaci, které má sídlo na Trevírské univerzitě
- PSYNDEX sleduje pravidelně články, knihy, kapitoly z knih, technické a výzkumné zprávy, dizertace, testové materiály, audiovizuální média (např. audio a videokazety s přednáškami významných psychologů)
- nyní obsahuje celkově přes 230000 záznamů
- retrospektiva od roku 1977
- psychologický obsah v audiovizuálních médiích od roku 1932
- psychologické a pedagogické testy od roku 1945
- popisy léčebných programů od roku 2000
- zdroj PSYNDEX má nespornou výhodu svým regionálním zaměřením
PASCAL
dokumentuje psychologické disciplíny ve frankofonních oblastech
Procvičte se v orientaci v psychologických databázích
18. 8. 2010
13. 8. 2010
Citační normy
Styl APA pro citování a odkazování
Proč citovat?
Kdykoliv dále pracujete a používáte jakýkoliv informační pramen (texty, tabulky, obrázky, video…), je etické a také praktické na tyto zdroje v textu odkazovat.
Etické, protože tím zvyšujete autorům citovanost původní myšlenky.
Praktické, protože díky odkazům na původní primární zdroje umožňujete svým čtenářům snadno tyto zdroje identifikovat, takže v případě dalšího zájmu vědí, jaké zdroje hledat.
Citování a odkazování je v odborných textech základem, texty jsou často závislé na empirických poznatcích.
Když citujete, používejte zavedená pravidla daného vědního oboru. Zájemci tak snadno naleznou klíčové informace o vašich pramenech. Odborné články z psychologie jsou obvykle citovány ve stylu vytvořeném American Psychological Association (APA).
U článků z oborů příbuzných psychologii často najdete jiné citační styly. Tento průvodce se však bude věnovat pouze citacím podle APA, který je jedním ze dvou stylů, které se v současnosti používají na Katedře psychologie FF UK.
Druhým je citační styl podle normy ČSN ISO 690 a 690-2.
Výběr citačního stylu je na studentovi na základě dohody s vyučujícím/vedoucím práce.
Etika
Citujte pouze ty práce, které jste opravdu četli.
Pokud jste četli o knize či článku, ale ve skutečnosti jste jej nečetli, vaše citační odkazy musí být vytvořené tak, aby bylo jasné, co jste četli a co nikoliv (podrobněji níže v části „Sekundární citace“).
Když píšete o něčem, co jste četli, musíte nejen citovat váš zdroj, ale rovněž parafrázovat myšlenky, které prezentujete.
Přímé citování za použití uvozovek je v odborných textech málo používané (podrobněji níže v části „Přímé citace“).
Pokud jen změníte několik slov, vytváříte plagiát, i když třeba nechtěně.
Citování se dělí na dvě části:
1. Musíte na pramen odkázat přímo v textu
2. Musíte na konci práce vytvořit standardizovaný seznam pramenů.
Proč citovat?
Kdykoliv dále pracujete a používáte jakýkoliv informační pramen (texty, tabulky, obrázky, video…), je etické a také praktické na tyto zdroje v textu odkazovat.
Etické, protože tím zvyšujete autorům citovanost původní myšlenky.
Praktické, protože díky odkazům na původní primární zdroje umožňujete svým čtenářům snadno tyto zdroje identifikovat, takže v případě dalšího zájmu vědí, jaké zdroje hledat.
Citování a odkazování je v odborných textech základem, texty jsou často závislé na empirických poznatcích.
Když citujete, používejte zavedená pravidla daného vědního oboru. Zájemci tak snadno naleznou klíčové informace o vašich pramenech. Odborné články z psychologie jsou obvykle citovány ve stylu vytvořeném American Psychological Association (APA).
U článků z oborů příbuzných psychologii často najdete jiné citační styly. Tento průvodce se však bude věnovat pouze citacím podle APA, který je jedním ze dvou stylů, které se v současnosti používají na Katedře psychologie FF UK.
Druhým je citační styl podle normy ČSN ISO 690 a 690-2.
Výběr citačního stylu je na studentovi na základě dohody s vyučujícím/vedoucím práce.
Etika
Citujte pouze ty práce, které jste opravdu četli.
Pokud jste četli o knize či článku, ale ve skutečnosti jste jej nečetli, vaše citační odkazy musí být vytvořené tak, aby bylo jasné, co jste četli a co nikoliv (podrobněji níže v části „Sekundární citace“).
Když píšete o něčem, co jste četli, musíte nejen citovat váš zdroj, ale rovněž parafrázovat myšlenky, které prezentujete.
Přímé citování za použití uvozovek je v odborných textech málo používané (podrobněji níže v části „Přímé citace“).
Pokud jen změníte několik slov, vytváříte plagiát, i když třeba nechtěně.
Citování se dělí na dvě části:
1. Musíte na pramen odkázat přímo v textu
2. Musíte na konci práce vytvořit standardizovaný seznam pramenů.
APA - odkazování v textu
Na použitý pramen odkazujte přímo v textu. V odkazu použijete klíčové údaje zdroje (autor, rok vydání), podle kterých je pak čtenář snadno najde v závěrečném seznamu. Z odkazu buď vytvořte součást věty, nebo ho vložte do závorky poté, co je autor nebo jeho dílo zmíněno.
Jeden autor
Thompson (1990) přezkoumával výzkum o vyjednávání a zjistil, že obsahuje mnoho oborů.
Nedávná studie o účincích kofeinu na koncentraci (Smith, 1990) prováděla průzkum pouze mezi muži.
Výzkum o vyjednávání zahrnuje mnoho oborů (Thompson, 1990).
Poznámka:
Když zároveň odkazujete na více pramenů, seřaďte je podle abecedy od prvního autora. Odkazy na více děl stejného autora jsou řazeny podle roku vydání: Tento účinek byl pečlivě studován (Abbott, 1991, 1994; Kelso, 1998; Martini, 1992).
Dva až pět autorů
Beckerovy and Seigmany (1996) objevy popírají tento závěr.
Tento závěr byl později popřen (Becker & Seligman, 1996).
Medvec, Madey a Gilovich (1995) zkoumali vliv myšlenek „co by mohlo být“ na spokojenost mezi skupinou olympijských medailistů.
Výzkum mezi olympijskými medailisty ukázal, že bronzoví medailisté jsou spokojenější než stříbrní (Medvec, Madey & Gilovich, 1995; Zimm & Abbott, 1992).
Poznámka:
Používejte znak „&“ mezi jmény dvou autorů, když je odkaz vložený do závorek. Pokud jsou však jména autorů součástí věty, používejte české „a“. Pro články s více autory odkazujte jména v tom pořadí, v jakém jsou na úvodní stránce článku.
Šest a více autorů
Odkazujte pouze pomocí příjmení prvního uvedeného autora, za které napište „et al.“ a rok vydání.
Bakarat et al. (1995) se pokusil…
Poznámka:
„et al.“ je z latinského „et alii“, česky „a jiní“. Za „et“ není tečka, protože se nejedná o zkratku, zatímco „al.“ je zkratka a tudíž je ukončena tečkou.
Jeden autor
Thompson (1990) přezkoumával výzkum o vyjednávání a zjistil, že obsahuje mnoho oborů.
Nedávná studie o účincích kofeinu na koncentraci (Smith, 1990) prováděla průzkum pouze mezi muži.
Výzkum o vyjednávání zahrnuje mnoho oborů (Thompson, 1990).
Poznámka:
Když zároveň odkazujete na více pramenů, seřaďte je podle abecedy od prvního autora. Odkazy na více děl stejného autora jsou řazeny podle roku vydání: Tento účinek byl pečlivě studován (Abbott, 1991, 1994; Kelso, 1998; Martini, 1992).
Dva až pět autorů
Beckerovy and Seigmany (1996) objevy popírají tento závěr.
Tento závěr byl později popřen (Becker & Seligman, 1996).
Medvec, Madey a Gilovich (1995) zkoumali vliv myšlenek „co by mohlo být“ na spokojenost mezi skupinou olympijských medailistů.
Výzkum mezi olympijskými medailisty ukázal, že bronzoví medailisté jsou spokojenější než stříbrní (Medvec, Madey & Gilovich, 1995; Zimm & Abbott, 1992).
Poznámka:
Používejte znak „&“ mezi jmény dvou autorů, když je odkaz vložený do závorek. Pokud jsou však jména autorů součástí věty, používejte české „a“. Pro články s více autory odkazujte jména v tom pořadí, v jakém jsou na úvodní stránce článku.
Šest a více autorů
Odkazujte pouze pomocí příjmení prvního uvedeného autora, za které napište „et al.“ a rok vydání.
Bakarat et al. (1995) se pokusil…
Poznámka:
„et al.“ je z latinského „et alii“, česky „a jiní“. Za „et“ není tečka, protože se nejedná o zkratku, zatímco „al.“ je zkratka a tudíž je ukončena tečkou.
APA - standardizovaný seznam pramenů
Základní pravidla při vytváření citací článků časopisů
Jména autorů pište vždy v pořadí: příjmení, iniciály křestních jmen.
Zapište více autorů jednoho zdroje ve stejném pořadí jako jsou zapsány v původním pramenu. Na pořadí záleží! Pořadí vypovídá o poměrné přínosti jednotlivých autorů.
V názvu článku, knihy nebo kapitoly pište velkými písmeny pouze první písmeno prvního slova, první písmeno slova následujícího po dvojtečce a ta slova, která pravopis daného jazyka požaduje vždy psát velkými písmeny (např. v angličtině názvy dnů a měsíců, zájmeno „já“ - „I“ apod.).
Naproti tomu, v názvu časopisu postupujte podle pravidel jazyka pro psaní nadpisů – tedy např. u angličtiny pište velkými písmeny všechna počáteční písmena až na předložky, spojky a členy.
Pište kurzívou název časopisu či knihy a ročník časopisu.
Nepište zkratky jako „Vol.“, „No.“ nebo „pp.“ Pište jen čísla.
Pište tečky za rok publikování, za název článku a na konec citace.
Metody citování
Článek v časopise od jednoho autora
Thompson, L. (1990). Negotiation behavior and outcomes: Empirical evidence and theoretical issues. Psychological Bulletin, 108(3), 315-332.
Článek v časopise od dvou autorů
Loesche, L. S., & Tsai, S. D. (1998). More organization, less espresso: Effects of caffeine on manuscript length. Human Behaviour, 5(1), 1-43.
Článek v časopise od tří až šesti autorů
Saywitz, K. J., Mannarino, A. P., Berliner, L., & Cohen, J. A. (2000). Treatment for sexually abused children and adolescents. American Psychologist, 55(4), 1040-1049.
Článek v časopise od více než šesti autorůWolchik, S. A., West, S. G., Sandler, I. N., Tein, J., Coatsworth, D., Lengua, L., et al. (2000). An experimental evaluation of theory-based mother and mother-child programs for children of divorce. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 68(3), 843-856.
Kapitola v knize
Booth, D. A. (1980). Conditioned reactions in motivation. In F. M. Toates & T. R. Hall (Eds.), Analysis of motivational processes (pp. 77-102). New York: Academic Press.
Kniha
Toates, F. M. & Hall, T. R. (Eds.). (1980). Analysis of motivational processes. New York: Academic Press.
Elektronické zdroje
Rady pro citování a odkazování elektronických zdrojů najdete na internetových stránkách: http://www.apastyle.org/elecref.html.
Poznámka: Pokud je jako místo vydání uvedeno více měst, uveďte to první nebo nejvýrazněji napsané.
Jména autorů pište vždy v pořadí: příjmení, iniciály křestních jmen.
Zapište více autorů jednoho zdroje ve stejném pořadí jako jsou zapsány v původním pramenu. Na pořadí záleží! Pořadí vypovídá o poměrné přínosti jednotlivých autorů.
V názvu článku, knihy nebo kapitoly pište velkými písmeny pouze první písmeno prvního slova, první písmeno slova následujícího po dvojtečce a ta slova, která pravopis daného jazyka požaduje vždy psát velkými písmeny (např. v angličtině názvy dnů a měsíců, zájmeno „já“ - „I“ apod.).
Naproti tomu, v názvu časopisu postupujte podle pravidel jazyka pro psaní nadpisů – tedy např. u angličtiny pište velkými písmeny všechna počáteční písmena až na předložky, spojky a členy.
Pište kurzívou název časopisu či knihy a ročník časopisu.
Nepište zkratky jako „Vol.“, „No.“ nebo „pp.“ Pište jen čísla.
Pište tečky za rok publikování, za název článku a na konec citace.
Metody citování
Článek v časopise od jednoho autora
Thompson, L. (1990). Negotiation behavior and outcomes: Empirical evidence and theoretical issues. Psychological Bulletin, 108(3), 315-332.
Článek v časopise od dvou autorů
Loesche, L. S., & Tsai, S. D. (1998). More organization, less espresso: Effects of caffeine on manuscript length. Human Behaviour, 5(1), 1-43.
Článek v časopise od tří až šesti autorů
Saywitz, K. J., Mannarino, A. P., Berliner, L., & Cohen, J. A. (2000). Treatment for sexually abused children and adolescents. American Psychologist, 55(4), 1040-1049.
Článek v časopise od více než šesti autorůWolchik, S. A., West, S. G., Sandler, I. N., Tein, J., Coatsworth, D., Lengua, L., et al. (2000). An experimental evaluation of theory-based mother and mother-child programs for children of divorce. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 68(3), 843-856.
Kapitola v knize
Booth, D. A. (1980). Conditioned reactions in motivation. In F. M. Toates & T. R. Hall (Eds.), Analysis of motivational processes (pp. 77-102). New York: Academic Press.
Kniha
Toates, F. M. & Hall, T. R. (Eds.). (1980). Analysis of motivational processes. New York: Academic Press.
Elektronické zdroje
Rady pro citování a odkazování elektronických zdrojů najdete na internetových stránkách: http://www.apastyle.org/elecref.html.
Poznámka: Pokud je jako místo vydání uvedeno více měst, uveďte to první nebo nejvýrazněji napsané.
Přímá citace X parafrázování
Parafrázování (nebo také nepřímé citace) se v odborném stylu používají mnohem častěji než přímé citace.
Přímé citace můžeme použít, pokud je užití autorových slov rozhodující ke správnému pochopení jeho myšlenky, a také v případě, že použije frázi hodnou zapamatování (což ovšem není v odborném psaní obvyklé). Pokud však musíte citovat přímo, použijte přesně ta slova, která použil autor, a v odkazu na zdroj citace nezapomeňte napsat rovněž stránku, ze které jste citovali:
„Naše obtíže v ohledu na pohlavní rozdíly leží v chápání toho, jak je možné, že muži, kteří zvítězí a podrobí si jiné muže … zanechají více potomků, kteří zdědí jejich nadřazenost, než jejich porobení a méně atraktivní rivalové“ (Darwin, 1874, s. 209).
Přímé citace můžeme použít, pokud je užití autorových slov rozhodující ke správnému pochopení jeho myšlenky, a také v případě, že použije frázi hodnou zapamatování (což ovšem není v odborném psaní obvyklé). Pokud však musíte citovat přímo, použijte přesně ta slova, která použil autor, a v odkazu na zdroj citace nezapomeňte napsat rovněž stránku, ze které jste citovali:
„Naše obtíže v ohledu na pohlavní rozdíly leží v chápání toho, jak je možné, že muži, kteří zvítězí a podrobí si jiné muže … zanechají více potomků, kteří zdědí jejich nadřazenost, než jejich porobení a méně atraktivní rivalové“ (Darwin, 1874, s. 209).
12. 8. 2010
PRIMÁRNÍ ZDROJ versus SEKUNDÁRNÍ ZDROJ
Přestavte si, že chcete citovat zdroj, o kterém jste četli, ale nečetli jste ho.
Tento původní pramen, na který vámi čtená práce odkazuje, je zdrojem primárním.
Pramen, který jste skutečně četli, je zdrojem sekundárním.
Vždy se snažte přečíst primární zdroj.
Sekundární zdroje nejsou nikdy prezentovány úplně a může také dojít ke zkreslení informace.
Pokud není primární zdroj dostupný, ale vy na něj stále chcete odkazovat, odkažte oba prameny – primární i sekundární zdroj v textu, ale v závěrečném seznamu odcitujte pouze sekundární zdroj.
Například chcete odkazovat v textu na studii Nguyena a Leeho z roku 1989, o které jste četli ve studii od Beckera a Selingmana z roku 1996. Použijte jednu z následujících forem:
Nguyen a Lee (1988 podle Becker & Seligman, 1996) vypozorovali v dětech zpětnou reakci.
V dětech byla vypozorována zpětná reakce (Nguyen & Lee, 1988 podle Becker & Seligman, 1996).
Poznámka: V obou případech citujte v závěrečném seznamu pouze Beckera a Selingmana!!!
Doporučení: nemůžete-li primární zdroj najít, zastavte se v knihovně a požádejte o pomoc. Knihovnice ví kde, co najít, v naléhavých případech se může udělat MVS nebo MMVS (meziknihovní výpůjční služba.
A teď si zkuste, jak jste zvládli publikační etiku.
Tento původní pramen, na který vámi čtená práce odkazuje, je zdrojem primárním.
Pramen, který jste skutečně četli, je zdrojem sekundárním.
Vždy se snažte přečíst primární zdroj.
Sekundární zdroje nejsou nikdy prezentovány úplně a může také dojít ke zkreslení informace.
Pokud není primární zdroj dostupný, ale vy na něj stále chcete odkazovat, odkažte oba prameny – primární i sekundární zdroj v textu, ale v závěrečném seznamu odcitujte pouze sekundární zdroj.
Například chcete odkazovat v textu na studii Nguyena a Leeho z roku 1989, o které jste četli ve studii od Beckera a Selingmana z roku 1996. Použijte jednu z následujících forem:
Nguyen a Lee (1988 podle Becker & Seligman, 1996) vypozorovali v dětech zpětnou reakci.
V dětech byla vypozorována zpětná reakce (Nguyen & Lee, 1988 podle Becker & Seligman, 1996).
Poznámka: V obou případech citujte v závěrečném seznamu pouze Beckera a Selingmana!!!
Doporučení: nemůžete-li primární zdroj najít, zastavte se v knihovně a požádejte o pomoc. Knihovnice ví kde, co najít, v naléhavých případech se může udělat MVS nebo MMVS (meziknihovní výpůjční služba.
A teď si zkuste, jak jste zvládli publikační etiku.
10. 8. 2010
Struktura předmětu
Název předmětu: Informační systémy a zdroje
Typ předmětu: povinný
Vyučující: Richard Papík
Jana Matějková
Petr Novák
Forma a rozsah výuky: přednáška/seminář LS 1p + 1s
Způsob zakončení: zkouškaPočet kreditů: 3
Další požadavky na studenta:
Podmínky pro zápis do předmětu: žádné
Požadavky ke zkoušce:
Během semestru je potřeba splnit
10 dílčích úkolů hodnocených každý 5 body ( 3 body za kvalitu, 2 body za včasnost)
1 rozsáhlejší práce za 20 bodů
U zkoušky
1 teoretická otázka za 15 bodů
1 praktická otázka za 15 bodů
Hodnocení:
100 - 91 bodů = 1
90 - 81 = 2
80 - 71 = 3
70 - = neprospěl
Stručná anotace předmětu: Předmět je úvodem do využívání informačních systémů a informačních zdrojů zejména tzv. vědeckých informací. Student je seznámen s principy informačního cyklu komunikace informací a je schopen samostatně využít informačních zdrojů pro zabezpečení své studijní činnosti a v budoucnu své profesní činnosti. Důraz je kladen na informační systémy a zdroje v oblasti psychologických a biomedicínských oborů, případně společensko-vědních informačních oborů.
Obsah předmětu:
1. Informační exploze. Orientace v kvantitativním růstu informací. Využití procesu stárnutí informací pro efektivní práci s informacemi. Identifikace informačních potřeb, formulace informačních požadavků.
14. října 2010
Richard Papík + Jana Matějková
Skupina A+B+C+D
2. Základní typologie dokumentů - primární, sekundární, terciární. Jejich charakteristiky a význam pro efektivní práci s informacemi.
21. října 2010
Richard Papík + JanaMatějková
Skupina A+B+C+D
3. Internet, jeho struktura a jeho služby. Důraz na kategorizaci služeb prostředí WWW. Problematika tzv. neviditelného webu. Profesionální informační systémy versus volný internet základní srovnání. Praktická základní a pokročilá vyhledávání na internetu (významné vyhledávače internetu, kategorizace internetu). Rozdělení vyhledávacích nástrojů v internetovém prostředí.
4. listopadu 2010
Petr Novák + Jana Matějková
4. Rešeršní metody. Intuitivní a analytické vyhledávání. Booleovské operátory a jejich používání při selekci informací. Vyhledávače nové generace clusterové, vizualizační výstupy.
5. Významné světové katalogy knihoven. Katalogy v ČR. Metody efektivního vyhledávání v katalozích knihoven. Vzdálený telekomunikační přístup do knihoven a jejich informačních zdrojů.
6. Významné informační portály ve světě a v ČR se zaměřením pro oborové specializace.
7. Databázová centra ve světě. Druhy bází dat a jejich charakteristika (bibliografické, faktografické, plnotextové). Praktická cvičení ve významných informační systémech světa a ČR s důrazem na společensko-vědní problematiku (např. historické vědy). Cvičení v informačních systémech významných světových center a agregátorů (např. Web of Knowledge, ProQuest, EBSCO, systémy dostupné v licencích UK).
8. Ukázky bibliometrických a informetrických online metod a jejich význam pro vědu a výzkum a pedagogický proces. Metody přesné identifikace tzv. informačního jádra.
9. Informační systémy šedé literatury a kvalifikačních prací příklady přístupu k digitálním knihovnám disertací, výzkumných zpráv, technických zpráv. Informační systémy duševního vlastnictví. Informační systémy pro podporu inovačního potenciálu a inovačního podnikání. Patentové informační systémy. Informační systémy ochranných známek. Informační systémy standardů a norem.
10. Informační služby s přidanou hodnotou jejich charakteristika, účel, praktické ukázky (př. studijně-rozborové elaboráty, činnosti tzv. competitive intelligence, informační podpora pro evidence-based medicine) Richard
a) povinné:
Typ předmětu: povinný
Vyučující: Richard Papík
Jana Matějková
Petr Novák
Forma a rozsah výuky: přednáška/seminář LS 1p + 1s
Způsob zakončení: zkouškaPočet kreditů: 3
Další požadavky na studenta:
Podmínky pro zápis do předmětu: žádné
Požadavky ke zkoušce:
Během semestru je potřeba splnit
10 dílčích úkolů hodnocených každý 5 body ( 3 body za kvalitu, 2 body za včasnost)
1 rozsáhlejší práce za 20 bodů
U zkoušky
1 teoretická otázka za 15 bodů
1 praktická otázka za 15 bodů
Hodnocení:
100 - 91 bodů = 1
90 - 81 = 2
80 - 71 = 3
70 - = neprospěl
Stručná anotace předmětu: Předmět je úvodem do využívání informačních systémů a informačních zdrojů zejména tzv. vědeckých informací. Student je seznámen s principy informačního cyklu komunikace informací a je schopen samostatně využít informačních zdrojů pro zabezpečení své studijní činnosti a v budoucnu své profesní činnosti. Důraz je kladen na informační systémy a zdroje v oblasti psychologických a biomedicínských oborů, případně společensko-vědních informačních oborů.
Obsah předmětu:
1. Informační exploze. Orientace v kvantitativním růstu informací. Využití procesu stárnutí informací pro efektivní práci s informacemi. Identifikace informačních potřeb, formulace informačních požadavků.
14. října 2010
Richard Papík + Jana Matějková
Skupina A+B+C+D
2. Základní typologie dokumentů - primární, sekundární, terciární. Jejich charakteristiky a význam pro efektivní práci s informacemi.
21. října 2010
Richard Papík + JanaMatějková
Skupina A+B+C+D
3. Internet, jeho struktura a jeho služby. Důraz na kategorizaci služeb prostředí WWW. Problematika tzv. neviditelného webu. Profesionální informační systémy versus volný internet základní srovnání. Praktická základní a pokročilá vyhledávání na internetu (významné vyhledávače internetu, kategorizace internetu). Rozdělení vyhledávacích nástrojů v internetovém prostředí.
4. listopadu 2010
Petr Novák + Jana Matějková
4. Rešeršní metody. Intuitivní a analytické vyhledávání. Booleovské operátory a jejich používání při selekci informací. Vyhledávače nové generace clusterové, vizualizační výstupy.
5. Významné světové katalogy knihoven. Katalogy v ČR. Metody efektivního vyhledávání v katalozích knihoven. Vzdálený telekomunikační přístup do knihoven a jejich informačních zdrojů.
6. Významné informační portály ve světě a v ČR se zaměřením pro oborové specializace.
7. Databázová centra ve světě. Druhy bází dat a jejich charakteristika (bibliografické, faktografické, plnotextové). Praktická cvičení ve významných informační systémech světa a ČR s důrazem na společensko-vědní problematiku (např. historické vědy). Cvičení v informačních systémech významných světových center a agregátorů (např. Web of Knowledge, ProQuest, EBSCO, systémy dostupné v licencích UK).
8. Ukázky bibliometrických a informetrických online metod a jejich význam pro vědu a výzkum a pedagogický proces. Metody přesné identifikace tzv. informačního jádra.
9. Informační systémy šedé literatury a kvalifikačních prací příklady přístupu k digitálním knihovnám disertací, výzkumných zpráv, technických zpráv. Informační systémy duševního vlastnictví. Informační systémy pro podporu inovačního potenciálu a inovačního podnikání. Patentové informační systémy. Informační systémy ochranných známek. Informační systémy standardů a norem.
10. Informační služby s přidanou hodnotou jejich charakteristika, účel, praktické ukázky (př. studijně-rozborové elaboráty, činnosti tzv. competitive intelligence, informační podpora pro evidence-based medicine) Richard
a) povinné:
Papík, R. Vyhledávání informací. I. Umění či věda? Národní knihovna, 2001, roč. 12., č. 1, s. 18-25. ISSN 0862-7487
Papík, R. Vyhledávání informací III. Dialogové služby světových databázových center. Národní knihovna, 2002, roč. 13, č. 1, s. 20-30. ISSN 0862-7487
b) doporučené:
Papík, R., Michalík, P., Michalík, P., Nováček, L. Internet - ekonomické, marketingové a finanční aplikace. Strategie vyhledávání a prezentace. Praha: Ekopress; 1998, 220 s. ISBN 80-86119-03-3
Papík, R. Bibliometrické a informetrické metody v databázových centrech : případová úloha “Skryté Markovovy modely“. In Pollák, P.; Čmejla, R. (eds.). Analýza a zpracování signálu V : semináře Katedry teorie obvodů, září 2003 – červen 2004. Praha: ČVUT, 2004, s. 168-175. ISBN 80-01-03139-X.
Papík, R. Viditelný versus neviditelný web – rešerše na internetu. In Bureš, M.; Morávek, A.; Jelínek, I. Nová generace webových technologií : informace v 21. století. Praha: 1. VOX a.s. - Nakladatelství, 2005, s. 205-236. ISBN 80-86324-46-X.
Doporučená literatura bude průběžně doporučována a předkládána studentům na principech e-learningové podpory.
9. 8. 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
